V politice chybí odvaha říkat i nepříjemné věci (Interview pro Deník, 8. 10. 2016)

Jakou sílu má slovo a osobní statečnost v době, kdy se civilizace nachází na křižovatce? A kudy se má vydat Česká republika, u jejíhož zrodu stál Václav Havel? I o tom jsem si povídala s profesorem Janem Sokolem, který byl Havlovým spolupoutníkem nejen v přemýšlení, ale také v praktické politice. V parlamentu, ve vládě Josefa Tošovského jako ministr […]

O Václavu Havlovi a politice (HN 8. 10. 2016)

HN: Chybí Česku Václav Havel? Myslím, že velice. Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás všechny vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak. HN: Zbylo z Havlova poselství ještě něco? Nebo je všechno už pryč? Všechno pryč […]

Eutanázie?

Měla by být v Česku povolena eutanazie? Proč ano/ne? A má člověk právo rozhodnout o tom, kdy a jak ukončit svůj život? Eutanázie – což není ukončení marné léčby, nýbrž úmyslné usmrcení pacienta lékařem – by se povolit neměla. Zabít se dovede každý sebevrah a v extrémní situaci mu možná nic lepšího nezbývá. Dokonce to […]

„Všichni hrajeme divadlo“ – morálka a etika jednání v roli

Vážené dámy, vážení pánové rád bych poděkoval pořadatelům za pozvání a vám všem za trpělivost, s níž snášíte mé laické výlety do oblasti práva. Dnes bych ale chtěl hovořit o problému mravním, který patří do praktické filosofie a práva se týká jen nepřímo. Chci tím zpochybnit ten zdánlivě jednoduchý protiklad mezi jednotlivcem a státem, zejména […]

Historie zbožnosti

 Dotaz: Známe historii zbožnosti, dobu a kulturu, kde se prvně vyskytly známky uctívání něčeho, co lidi přesahuje, něčeho mocného, vševědoucího a milujícího, co řídí svět a nás, co vládne zemi, vodě, povětří, všemu živému? Provází toto všechny známé kultury od počátku věků, nebo známe nějaký konkrétní počátek zbožnosti, dobu a místo, kde toto vzniklo a […]

Universalismus biblického stvoření

Otázka kdo všechno patří mezi lidi – a zejména, kdo mezi nás lidi nepatří – jistě není jen akademická. Hrůzy dvacátého století nás sice naučily neklást ji v této drsné podobě a “politická korektnost” v poslední době striktně vyžaduje, abychom ji nějak zabalili, vyjádřili v civilizovanějších pojmech, pozorný posluchač televize i běžného hovoru v hospodě se s ní však […]