Science Café je postaveno na prezentaci vědy v neformálním prostředí kaváren. Zajímalo by mě, jak se na toto spojení jako filozof díváte. Existuje mezi vědou a kavárnami nějaká historická vazba? Myslím, že ne. Kavárna je instituce poměrně mladá a spíš společenská než odborná. Do kavárny může každý, kdo se dokáže slušně chovat – a v tom […]
Svět se nám mění tak rychle, že se člověk stává pamětníkem, ani neví jak. Autoři této knížky soustředili spoustu materiálu o tom, jak a kdy počítače vznikly, a popsali významné etapy jejich vývoje. Jenže pro nás pamětníky je to i kus života, něco, co jsme krok za krokem sami zažívali a dokonce dělali – i […]
Věda v širokém slova smyslu provází člověka a lidské společnosti už pár tisíciletí. Není to ovšem stejná věda: za tu dobu se proměnila natolik, že starověký vědec by se se současným těžko dohodl o tom, co věda vůbec je. Starověké vědy, pokud přežily, se dnes spíš krčí někde na okraji, anebo si zachovaly jen své […]
(Záznam přednášky) Chesterton kdysi napsal, že když se auto poláme triviálně, stačí na to automechanik. Když se stane něco vážnějšího, musí se někde najít nějaký potrhlý profesor, který na to přijde. Myslím, že otázka hospodářských otřesů poslední doby je tohoto typu – vlastně jde o takovou metaotázku – jestli ty otřesy jsou něco, co se […]
Mluví-li filosof o dějinách, vzniká na první pohled dojem, že mluví o něčem úplně jiném, než o čem hovoří a píší historici. Tak třeba v pohledu Hegelově prakticky mizí všechno, čím se velcí dějepisci jeho doby svědomitě zabývali, a naopak vystupují události, s nimiž by pečlivý historik rozhodně měl, mírně řečeno, jisté starosti: třeba Ukřižování. […]
Ve svém uvážlivém a dobře promyšleném článku „Inteligentní plán“ upozornil prof. Jiří Vácha[1] na nesnáze s evolucionistickým vysvětlením lidského vědomí a následující diskuse ukázala, že filosofické otázky kolem evoluce nejsou ani dalším čtenářům úplně cizí. Rád bych na ni navázal z jiného hlediska – z pohledu studia dlouhodobého vývoje lidské kultury a institucí, jímž se […]
Mohlo by se zdát, že představa evoluce, vývoje v silném slova smyslu je tím, co zásadně odděluje humanitní vědy od věd přírodních. Myšlenka evoluce jakožto plynulé, soustavné, orientované a nevratné změny velkých rozměrů, pro přírodní vědy dnes tak samozřejmá,[2] budí zároveň oprávněné pochybnosti nejen historiků, ale také třeba kulturních antropologů nebo politických filosofů. Stačí […]
Souvislost a dokonce přímá návaznost evoluce kulturní na evoluci biologickou vystupuje dnes do popředí stále naléhavěji. Vývoj této otázky sice není předmětem mého skromného příspěvku, stojí však aspoň za stručnou zmínku. Myšlenka vývoje se totiž nejprve objevila v oblasti myšlení o lidských společnostech, kde už novověké změny byly tak nápadné, že bystrým pozorovatelům nemohly uniknout. Primát se […]
Věda v širokém slova smyslu provází člověka a lidské společnosti už pár tisíciletí. Není to ovšem stejná věda: za tu dobu se proměnila natolik, že starověký vědec by se se současným těžko dohodl o tom, co věda vůbec je. Starověké vědy, pokud přežily, se dnes spíš krčí někde na okraji, anebo si zachovaly jen své jméno […]