V politice chybí odvaha říkat i nepříjemné věci (Interview pro Deník, 8. 10. 2016)

Jakou sílu má slovo a osobní statečnost v době, kdy se civilizace nachází na křižovatce? A kudy se má vydat Česká republika, u jejíhož zrodu stál Václav Havel? I o tom jsem si povídala s profesorem Janem Sokolem, který byl Havlovým spolupoutníkem nejen v přemýšlení, ale také v praktické politice. V parlamentu, ve vládě Josefa Tošovského jako ministr […]

O Václavu Havlovi a politice (HN 8. 10. 2016)

HN: Chybí Česku Václav Havel? Myslím, že velice. Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás všechny vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak. HN: Zbylo z Havlova poselství ještě něco? Nebo je všechno už pryč? Všechno pryč […]

Příliš bezpečná společnost?

Jsou věci, o kterých by se možná ani nemělo psát, a téma tohoto článku možná patří mezi ně. Proč? Protože je to nebezpečné. Buď přímo, jako když uveřejníte návod na domácí výrobu bomby, anebo nepřímo: dobrý popis patentního zámku může zneužít zloděj. Obojí ohrožuje bezpečnost, a to je pro člověka jedna z nejcennějších věcí vůbec. […]

Zajatcovo dilema a problém černých pasažérů

Lidský druh byl z biologického hlediska neuvěřitelně úspěšný; některým se dokonce zdá, že snad až moc. Že tajemství tohoto exponenciálního „úspěchu“ tkví nejspíš ve schopnosti spolupracovat, ve vzniku typicky lidských společností s dělbou činností, jazykem, kulturou a náboženstvím, tušili mnozí myslitelé také už dávno. Nový zájem o tyto otázky probudili nejprve bankéři, podnikatelé a ekonomové, kteří si […]

Politika, náboženství a veřejný prostor

V moderním, zejména evropském světě, který se od náboženských válek 15.-17. století usilovně snažil náboženství od politické moci oddělit, působí nábožensko-politické fundamentalismy jako nepochopitelný anachronismus. Gilles Kepel pečlivě popsal překvapivé proměny ve vztahu abrahámovských náboženství a politiky a jakýsi „zlom“ k němuž podle něho došlo kolem roku 1975.[1] V té dobré evropské tradici, která chce […]

Koukejte víc z okna

Filozof Jan Sokol o zbytečném strachu, novodobých loupežnících a o tom, jak se píše Wikipedie (Rozhovor s M. Sodomkovou pro Lidové noviny) Místo aby se trápil, že jeho studenti opisují z Wikipedie, rozhodl se filozof a vysokoškolský profesor Jan Sokol, že ji bude psát. Že ji vylepší. Ostatně našeptávat mladší generaci, podílet se na „předávání […]

O lži a nenávisti (za Václavem Havlem)

Je to už málem dvanáct let, co Václav Havel opustil pražský Hrad, a od té doby ho nebylo mnoho slyšet. Z posledních sil si ještě stihl splnit svůj starý sen a jako filmař se ohlédl za svou nečekanou politickou kariérou. Udělal to jako vždycky po svém, když z ní s chrakteristickou uštěpačnou sebeironií předvedl jen […]

S Janem Sokolem o morálce a etice

1) Ve svých textech o etice rozlišujete – v souladu s P. Ricouerem – mrav, morálku a etiku. Mohl byste ve zkratce připomenout odlišnost těchto pojmů? I při svobodném rozhodování, jednání a hodnocení se člověk řídí velmi rozdílnými motivy, které je třeba aspoň zhruba rozlišit. Mravem rozumím všechno to, co člověk často nevědomky přebírá od rodičů […]

Dialog v mezích možného

Na šedesátá léta minulého století vzpomínám docela rád a snad to není jen proto, že jsem byl mladý a narodily se nám děti. Také celkové poměry v zemi se totiž pomalu, ale zřetelně uvolňovaly: po dlouhých letech se lidé vraceli z vězení, začaly se objevovat zajímavé knihy a filmy a občas přijeli i přátelé ze […]

Konflikty a co s nimi?

Konflikty sice lidské společnosti stále ohrožují, zároveň ale víme, že bez nich není možné žít. To není žádný paradox, nýbrž základní zadání úkolu, jak společnost lépe uspořádat. Za dlouhá tisíciletí nalezly lidské společnosti řadu způsobů, jak konflikty omezovat, kultivovat a překonávat. V následujícím se je pokusíme z filosofického pohledu rozlišit, pojmenovat a – velmi hrubě […]

Jde o přežití?

Různé strachy a obavy sice člověka provázejí odjakživa – k čemu jinému má ostatně rozum a paměť – ale název této knížky naznačuje, že ani budoucnost už možná není, co bývala, jak napsal Paul Valéry. Možná se to s těmi „svíčkami za budoucnost“ také nemyslí tak smrtelně vážně a není úplně od věci, když si […]

Civilizace, kultura a náboženství

Tvrzení, že člověk žije na světě, nikoho jistě neomráčí: to víme přece všichni. O něco zajímavější je otázka, jak v něm vlastně žijeme. Při bližším přihlédnutí se ukáže, že každý z nás žije ve světě mnoha různými způsoby, v různých rolích a na různých úrovních či rovinách. Jinak si vedeme doma, když si vaříme snídani, […]

Nový ustrašený svět?

Právě před třičtvrtě stoletím, roku 1932, vydal anglický spisovatel Aldous Huxley slavnou knihu „Brave new world“, jednu z prvních zásadních kritik zřejmých tendencí moderního světa. Jádrem Huxleyových obav o budoucnost evropské kultury a lidstva je strach z rostoucí technologické moci člověka nad světem a zejména nad sebou samým – přesněji řečeno nad svými potomky. Technické prostředky sice […]

Zajatcovo dilema a problém černých pasažérů

Lidský druh byl z biologického hlediska neuvěřitelně úspěšný; některým se dokonce zdá, že snad až moc. Že tajemství tohoto exponenciálního „úspěchu“ tkví nejspíš ve schopnosti spolupracovat, ve vzniku typicky lidských společností s dělbou činností, jazykem, kulturou a náboženstvím, tušili mnozí myslitelé už dávno. Nový zájem o tyto otázky probudili nejprve bankéři, podnikatelé a ekonomové, kteří si všimli, jak nám úpadek […]

Jaká vlastně krize?

 Slovo krize udělalo za posledních dvě stě let ohromnou kariéru a dnes se bez něho žádný novinář neobejde. Kde se vůbec vzalo? Řecká krisis znamenala původně rozlišení či rozsudek, to jest lidské rozhodnutí a jednání. Ale už ve vojenství a v hippokratovské medicině se začalo užívat pro zlomový okamžik, kdy nepřítel či nemoc buď začne […]

Přímá volba: je o co stát?

  Jak si jistě vzpomenete, slibovaly před volbami politické strany v dojemné shodě přímou volbu presidenta – a teď se na ní nemohou dohodnout. Tenkrát se jim zdálo, že to nic nestojí a lid to tak chce. Jenže lidé ji chtějí hlavně proto, aby dali najevo svou nechuť ke stranám a k parlamentu a zvolit […]

Je rovnost jen utopie?

 Dramatický spor o platy lékařů si pozornost jistě zaslouží, neměl by však zastřít jiné a možná z dlouhodobého hlediska ještě významnější otázky kolem avizovaných reforem zdravotnictví. Jako laik a pacient bych si rád všiml jedné velmi obecné – totiž otázky rovnosti v poskytování zdravotní péče. Nedávno jsem si v novinách přečetl názor kvalifikovaného odborníka, který […]

Menšinová práva jako filosofický problém

  Než se pustíte do svého odborného programu, který se týká menšin v naší společnosti, jejich problémů a potřeb, jak je každý z vás ve svém zkoumání nalézá, než se dáte do hovoru o jednotlivých menšinách a o tom, co jim chybí, požádám vás o chvilku strpení. I když vám k tomuto odbornému programu, k vlastnímu šetření o postavení […]

Dvojí souvislost půjčky a úroku

(Záznam přednášky)   Chesterton kdysi napsal, že když se auto poláme triviálně, stačí na to automechanik. Když se stane něco vážnějšího, musí se někde najít nějaký potrhlý profesor, který na to přijde. Myslím, že otázka hospodářských otřesů poslední doby je tohoto typu – vlastně jde o takovou metaotázku – jestli ty otřesy jsou něco, co se […]

Filosofův pohled na dějiny

Mluví-li filosof o dějinách, vzniká na první pohled dojem, že mluví o něčem úplně jiném, než o čem hovoří a píší historici. Tak třeba v pohledu Hegelově prakticky mizí všechno, čím se velcí dějepisci jeho doby svědomitě zabývali, a naopak vystupují události, s nimiž by pečlivý historik rozhodně měl, mírně řečeno, jisté starosti: třeba Ukřižování. […]

O svobodě po 20 letech

 Svoboda vypadá jinak, dokud se na ni člověk těší, než když ji konečně má. Teď je totiž skutečná, a to znamená, že má i svůj rub. Jenom představy a sny žádný nemají. Ne že by skutečná svoboda nebyla krásná, ale znamená také nejistoty, velké rozdíly mezi lidmi a vedle slušných lidí ji využívají také darebáci. […]

Můžeme (ještě) trestat smrtí?

 Trest smrti se znovu a znovu vrací, nejen v České republice. Buď když stojí před soudem mimořádný vrah – jako třeba teď Saddam Hussein – , anebo když nějaký politik přece jen podlehne „hlasu lidu“. Ten si jej – zdá se – přeje a v referendu by to asi vyhrál. Má pro to ostatně své důvody: zdravý […]

Volný čas jako rizikový faktor

Volno, volný čas je jeden ze snů novověkého člověka. Dělník, uvázaný u stroje, čeká na konec šichty jako na smilování a těší se, až půjde domů, kde bude chvíli žít pro sebe. Podobně to viděli i myslitelé a reformátoři 19. století a dokonce i Bedřich Engels při vší chvále práce ji nakonec vidí jako otroctví, […]

Občan a der Bürger

Záměrem tohoto skromného příspěvku je ukázat jednak zřejmé paralely a podobnosti české varianty občanské společnosti se společnostmi sousedními, jednak ale také možná méně zřejmé specifické rozdíly, jimiž se od nich lišila a do jisté míry stále liší. Bystří pozorovatelé české společnosti, kteří měli zkušenosti odjinud, se tu často dožívali těžkých zklamání. Po prvotním nadšení z české […]

Politika hledá nová témata

Salzburská konference „The Sound of Europe“ (25.-27. ledna 2006) nebyla jen mediálně působivá podívaná, ale zároveň také svědectví o tom, že politika si hledá nová témata. Rakouští politici, kteří vedle presidentů a ministrů pozvali také umělce a akademiky, udělali první krok: položili nám otázku. Dokážeme na ni odpovědět?  V následujícím se o to chci pokusit, […]