Jazyk je oheň

Redakce Vesmíru mě požádala o pár esejů na téma jazyka a řeči. Protože nejsem lingvista, básník ani literární vědec, trochu jsem váhal: není to můj obor. Pak jsem se o to přece jen pokusil (esej ostatně znamená právě „pokus“) v naději, že se mi snad podaří sdělit i něco, co jednotlivé odborné discipliny mohou přehlédnout, co […]

Plodnost jako přehlížené téma

 Emmanuel Lévinas v několika svých dílech, zvláště pak v Totalitě a nekonečnu, načrtává zcela originální filosofickou antropologii. Nejprve si připomeneme nejdůležitější Lévinasovy doplňky a opravy týkající se filosofie existence. Pak se zaměříme na plodnost, základní fenomén nejen pro lévinasovskou antropologii a ontologii, ale také pro světskou etiku. Po výkladu a podrobnější interpretaci kapitoly Plodnost z Totality a nekonečna, […]

Muž a žena – malé nahlédnutí do antropologie sexuality

Sexualitě, to jest rozdílu a zároveň i vztahu mezi ženským a mužským, se dnes jistě věnuje větší pozornost než kdykoli dříve. V běžném komerčním podání se ale z této základní a tajemné životní síly stává pouhý sex, lákavý zdroj požitků, tím přítažlivější, že před ním moralisté varují a neprávem mu tak udržují příchuť něčeho “zakázaného”. Pokusme […]

Registrované partnerství

O “registrovaném partnerství” se možná mluví a píše víc, než by si věc zasloužila. Aspoň na první pohled. Homosexuálové, kteří chtějí spolu žít, už tak stejně žijí, zákon nezákon, a v moderní společnosti jim v tom nikdo nebrání. Nikomu jinému tím neškodí ani nepřekážejí a my ostatní, kterým se to třeba nelíbí, jsme se poučili, že svoboda […]

Kant jako antropolog a pedagog

Jméno Immanuela Kanta vybaví filosofovi některou z jeho velkých kritik, vzdělanému člověku možná některý z menších spisů, nejspíš „Základy metafysiky mravů“ nebo „O světovém míru“. Pokud si vzpomene na slavný Kantův výměr předmětu filosofie třemi velkými otázkami z „Logiky“ – co mohu vědět? co mám dělat? v co mohu doufat? – může se mu vybavit i čtvrtá, která […]

Počítat do šedesáti

Jak se lidé naučili počítat na prstech, jak objevili čísla a co všechno o tom můžeme dnes vědět? Proč lidé počítají do pěti, do deseti a do dvaceti? Proč vznikl tucet a kopa a jak to souvisí s počítáním na prstech? Jak se čísla kdysi zapisovala a proč má hodina 60 minut?

Život a transcendence podle H. Jonase

Významný německý židovský filosof Hans Jonas[2] je u nás znám z překladu knihy Princip odpovědnosti, kde se pokusil odvodit odpovědnost člověka za dlouhodobé důsledky jeho činnosti, zejména ve vztahu k přírodě a prostředí. Ve velice zajímavém eseji Evoluce a svoboda představuje metodu své “filosofické biologie” a dochází k pozoruhodnému závěru, že život, dráždivost a pohyb jsou nejenom předobrazy, […]

Informace, uspořádání a kontext

Na úřadě, v bance a na nádraží bývá okénko s nápisem »Informace«. Není-li zrovna zavřené, mohu se tam na něco zeptat a případně se něco dozvědět. Podle novin a televize různí více i méně významní představitelé podávají nebo nepodávají informace, to jest říkají nebo neříkají, co někoho jiného zajímá. Inzerát mne vybízí, abych si vyžádal […]

Humanitní vědy a pojem evoluce

V následujícím příspěvku bych rád poukázal na význam současných představ o biologické evoluci pro uvažování o lidské kultuře a společnosti, přesněji řečeno o jejich dlouhodobých a nevratných proměnách. Zatímco ještě Kant mohl na začátku své „Antropologie“ fyziologickou stránku člověka, „to, co z něho udělala příroda“, odbýt jako „čistou ztrátu času“,[2] jsme dnes v úplně jiné […]

Dawkinsův gen a sobectví

Dawkinsovy “sobecké geny” jistě provokují a někoho dokonce urážejí. To je spolehlivá známka, že nejde o obyčejnou hypotézu nebo vědeckou teorii – ty nás laiky obvykle tolik nevzrušují. Je v ní zřejmě ještě něco víc: nový pohled, který klade nové otázky. Představa sobeckého genu se nás zřejmě dotýká ještě jinak než vědecky – totiž osobně a […]

Biblický universalismus podle Gn 1-2

Vyprávění o Stvoření světa, kterým začíná Bible, není patrně žádná kosmologie, ale má daleko hlubší a pro člověka možná také důležitější obsah. Mluví totiž o tom, jaké místo člověk ve světě zaujímá, k čemu byl stvořen a jaké je jeho poslání. Tak například říká, že celý svět nevznikl náhodou, ale byl stvořen Božím slovem a má tedy nějaký smysl. Byl stvořen jako dobrý a zlo do něho přišlo až přičiněním člověka, který neposlechl. Dělení do „sedmi dnů“ není žádná primitivní chronologie, ale znamená právě to, že se v sobotu nemá pracovat. Ničemu ve světě se člověk nemá klanět, protože je mu to svěřeno do rukou a nese zodpovědnost za to, co se světem udělá. Lidé se svým vzhledem od sebe různě liší, ale Bible jednoznačně tvrdí, že všichni jsou příbuzní a tvoří jedno lidstvo. Není náhoda, že moderní rasismus mohl vzniknout až v době, kdy se o tom začalo vážně pochybovat.

Antropologie výchovy a vzdělávání

Antropologická úvaha o výchově a vzdělávání musí vycházet z nehotovosti člověka, z toho, že není pro žádný způsob života v žádném prostředí specificky vybaven či přizpůsoben.[Arnold Gehlen mluví o Mangelwesen, „nedostatkové bytosti“ (Der Mensch. Wiesbaden 1997).] Své prostředí si musí hledat sám a sám si s ním také nějak poradit: příroda mu žádné neurčila a […]

Antropologie kultury

Antropologická úvaha o kultuře musí vycházet z nehotovosti člověka, z toho, že není pro žádný způsob života v žádném prostředí specificky vybaven či přizpůsoben. Své prostředí si musí hledat sám a sám si s ním také nějak poradit: příroda mu žádné neurčila a vybavila ho právě jen k tomu, aby si je nacházel, popřípadě přizpůsoboval a tvořil. To ale nemůže být všechno. Kdyby se člověk měl nejdřív sám v sobě a pak ve svém okolí vyznat úplně sám, kdyby měl každý lidský život začínat úplně od začátku a na zelené louce, nikdo z nás by tu dnes nebyl. Ostatně ani úkol, hledat a vynalézat si svůj způsob obživy, není uložen člověku jako jednotlivci. V každé lidské skupině, chce-li přežít, se sice tu a tam musí najít někdo, kdo si s jejími nesnázemi dokáže poradit nějak jinak a nově, ale velká většina lidí řeší tento problém nesrovnatelně jednodušším a účinnějším způsobem: žije a jedná tak, jak to odkoukala od rodičů nebo vrstevníků. Ostatně ani biologický vývoj neprobíhá v přírodě pokaždé znovu od začátku, nýbrž opatrně a pečlivě navazuje na to, co je už k dispozici – a tedy se více méně osvědčilo.

Zemědělský antisemitismus

 Špatné svědomí evropanů a zejména nás křesťanů tváří v tvář hrůze nacismu se nemůže spokojit prohlášeními, že se Šoah nesmí opakovat. Povinností intelektuálů je hledat různé kořeny, které katastrofu sice přímo nezpůsobily, ale umožnily a často podpořily. Vedle spíše biologických rasových teorií k nim jistě patří například antisemitský výklad evangelií. Konference věnovaná procesu Leopolda Hilsnera […]

Úkoly současné školy

Jaké jsou problémy českého vzdělávacího systému? Proč tolik významných lidí podepsalo petici „Všem, jejichž hlas je slyšet“? A co by se mělo změnit? Na to jsme se zeptali jednoho ze signatářů petice profesora Jana Sokola, bývalého ministra školství a vysokoškolského pedagoga. Proč jste podepsal petici Všem, jejichž hlas je slyšet a co si od této […]

Co se to děje s politikou?

Kdekdo si naříká na naši politiku, jaká je to hrůza. Podivná věc: když pracuji, chodím do školy nebo po městě, žádné zvláštní hrůzy nevidím – ale jak se podívám na „politickou scénu“ nebo spíš scény v televizi, musím jim dát za pravdu. Televizi se nedivím, že o takové koření stojí – ale proč si tolik […]

Co jsou peníze?

Na tak závažnou a složitou otázku si mohu troufat jen když se odvolám na dávné privilegium svého oboru, přemýšlet a mluvit i o věcech, o nichž toho jako laik mnoho nevím. Snad se toho mohu odvážit v naději, že právě z laického odstupu zahlédnu něco, co odborníkům v záplavě jejich vědomostí snadno unikne. Záplavou vědomostí totiž, jak řečeno, skutečně netrpím.

Volný čas

Volno, volný čas je jeden ze snů novověkého člověka. Dělník, uvázaný u stroje, čeká na konec šichty jako na smilování a těší se, až půjde domů, kde bude chvíli žít pro sebe. Podobně to viděli i myslitelé a reformátoři 19. století a dokonce i Bedřich Engels při vší chvále práce ji nakonec vidí jako otroctví, […]