„Všichni hrajeme divadlo“. Morálka a etika jednání v roli

Vážené dámy, vážení pánové rád bych poděkoval pořadatelům za pozvání a vám všem za trpělivost, s níž snášíte mé laické výlety do oblasti práva. Dnes bych ale chtěl hovořit o problému mravním, který patří do praktické filosofie a práva se týká jen nepřímo. Chci tím zpochybnit ten zdánlivě jednoduchý protiklad mezi jednotlivcem a státem, zejména […]

S Janem Sokolem o morálce a etice

1) Ve svých textech o etice rozlišujete – v souladu s P. Ricouerem – mrav, morálku a etiku. Mohl byste ve zkratce připomenout odlišnost těchto pojmů? I při svobodném rozhodování, jednání a hodnocení se člověk řídí velmi rozdílnými motivy, které je třeba aspoň zhruba rozlišit. Mravem rozumím všechno to, co člověk často nevědomky přebírá od rodičů […]

Vyznání víry (pokus o výklad)

Mnoho křesťanů si dnes láme hlavu s tím, jak „oslovit současného člověka“ – nejenom lidi neznámé a známé, ale třeba i vlastní dospívající děti. I když víme, že víru nedáváme my, nýbrž Kristus sám, je jistě na nás, abychom jí nekladli zbytečné překážky, nýbrž pomáhali. Protože křesťanské poselství trvá už dva tisíce let, vyžaduje to […]

Kde se berou lidská práva

 Abstrakt V překotném technickém, hospodářském i politickém vývoji současného světa a zejména v souvislosti s jeho globalizací praktický význam myšlenky lidských práv stále roste. Přitom její formulace a zdůvodnění vyvolávají už od počátku vážná nedorozumění a kritiky i v rámci západní civilizace samé. Od přijetí Všeobecné deklarace OSN se pozvolna stávají jádrem jakési světové ústavy, […]

Dialog v mezích možného

Na šedesátá léta minulého století vzpomínám docela rád a snad to není jen proto, že jsem byl mladý a narodily se nám děti. Také celkové poměry v zemi se totiž pomalu, ale zřetelně uvolňovaly: po dlouhých letech se lidé vraceli z vězení, začaly se objevovat zajímavé knihy a filmy a občas přijeli i přátelé ze […]

Konflikty a co s nimi?

Konflikty sice lidské společnosti stále ohrožují, zároveň ale víme, že bez nich není možné žít. To není žádný paradox, nýbrž základní zadání úkolu, jak společnost lépe uspořádat. Za dlouhá tisíciletí nalezly lidské společnosti řadu způsobů, jak konflikty omezovat, kultivovat a překonávat. V následujícím se je pokusíme z filosofického pohledu rozlišit, pojmenovat a – velmi hrubě […]

Wikipedie – pohled zevnitř

 Když jsem před lety začal pátrat, odkud se berou soustavné a netriviální chyby ve studentských pracích, jeden se nakonec přiznal, že z jakési Wikipedie. Náležitě jsem mu vynadal a moje skepse k tomuto podivnému fenoménu se potvrdila. Jenže ať jsem studentům říkal, co chtěl, chyby nepřestaly. Chytil jsem se za nos, až když mě patnáctiletá […]

Muž, který naplnil Platonův sen

Přijde mi hodně zatěžko psát o Václavu Havlovi v minulém čase a soustředit se na to, co bych o něm chtěl říci. Jen pomalu si člověk začíná uvědomovat, koho a co jsme s ním ztratili. Jak to napsat a nebýt mnohomluvný? Po desetiletí tu pro nás byl jako hlas, jednou zvučný a jindy skoro neslyšitelný, jako strom, na nějž se člověk může spolehnout. Jako velký člověk, který dokázal naše touhy i obavy zřetelně vyslovit, který měl odvahu se za nás rozhodnout – a to většinou správně.Skutečně velikého člověka nedělá postava ani vlny, které kolem sebe nadělá. Sotva se jím může stát člověk jediné myšlenky, který by se dal redukovat na jeden program, zejména kdyby tím programem byl on sám. Veliký člověk je vždycky složitý, protože je živý.

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]

Papírový svět

Některé věci, které člověk potřebuje, si může koupit. Jiné se koupit nedají, a musí na ně být papír. První otázka na úřadě zní: »Máte na to papír?« Na všechno je nějaký papír. Na auto, na byt, na cestování a dokonce i na mne samého: kdo nemá papír, přesněji řečeno papíry, jako kdyby nebyl. Nemůže do […]

Jde o přežití?

Různé strachy a obavy sice člověka provázejí odjakživa – k čemu jinému má ostatně rozum a paměť – ale název této knížky naznačuje, že ani budoucnost už možná není, co bývala, jak napsal Paul Valéry. Možná se to s těmi „svíčkami za budoucnost“ také nemyslí tak smrtelně vážně a není úplně od věci, když si […]

Vysokoškolská reforma – proč a co?

 Reforma je šikovné, kulaté slovo a na potřebě nějaké „reformy“ se všichni snadno shodnou.  Jenže to neznamená skoro nic, dokud se rofrmátoři nepokusí odpovědět aspoň na tři úplně triviální otázky: Proč je danou věc třeba reformovat, čili co je na ní špatně? Kam ji chceme posunout, čili co si od reformy slibujeme? Jak toho chceme […]

Vzdělanost a školství

Dámy a pánové, dovolte mi, abych předně poděkoval za toto pozvání a za čest, která mi tím připadla, a zároveň se vám omluvil, že budu hovořit o věcech vlastně samozřejmých, triviálních až banálních. Právě ty se totiž při úvahách o budoucnosti nejsnáze přehlédnou. Dnes a denně se setkáváme s novými technickými možnostmi, které zejména nám dříve […]

Je škola na odstřel?

  Naše školy a školství jistě trpí mnoha nedostatky, aspoň jeden ale možná pomalu mizí, totiž nezájem veřejnosti. Jakoby si i česká veřejnost začala uvědomovat, že na školách záleží, a přemýšlet, co s nimi dál. Také školy a učitelé totiž lapají po dechu, když se mají vyrovnávat s rychlými změnami společnosti, s jejími nároky a […]

O školách a učitelích

Slovo „škola“ převzaly všechny  jazyky přes latinu z řečtiny, kde znamenalo „volno, prázdný čas“. To může dnes vypadat jako špatný vtip, a přece to tak ještě před sto lety venkovské děti vnímaly i u nás: když skončila škola, nečekaly je prázdniny, ale žně, práce a dřina. Teprve v září si oddechly a mohly zase do […]

Boloňská reforma po deseti letech

Když jsem v roce 1998 dostal na stůl Pařížskou deklaraci a první návrh té boloňské, měl jsem z nich velkou radost. Mířily totiž přesně tím směrem, který jsme si jen tak „platonicky“ rozmýšleli už za minulého režimu a který pak kolega Pinc od roku 1993 realizoval na IZV UK. Inspirace byla ovšem americká: „Liberal education“ a konkrétněji […]

20 let českého školství

 Vážená paní ministryně, vážení poslanci, vážení akademičtí kolegové, vážení hosté! Dostalo se mi té cti promluvit na tomto slavnostním shromáždění o dvaceti minulých letech v českém školství, a to jako zástupci poměrně početné skupiny jeho ministrů. Děkuji všem, kdo mi tuto nezaslouženou důvěru poskytli a chci je ujistit, že si toho velice vážím. Shrnout vyváženě a […]

K čemu jsou humanitní vědy?

Když se řekne věda, představí si jedni třeba cyklotron, jiní laboratoř s mikroskopy. Někoho napadne matematika a někoho mobilní telefon. Prostě úžasné věci, nad kterými zůstává rozum stát nebo které tu před pár lety ještě nebyly. Vedle nich vypadají humanitní a společenské vědy vyloženě bledě: co vůbec mohou nabídnout? Do novin se dostanou tak nanejvýš […]

Trojí zodpovědnost univerzity

Univerzita, tento podivuhodný a typicky evropský vynález vznikající městské kultury středověku, prokázala, že má velmi tuhý kořínek. V průběhu staletí přestála všechny – více či méně úspěšné – pokusy o podmanění a instrumentalizaci ze strany státu a dnes často usiluje o návrat zpět ke svým kořenům. Univerzita je tak jednou z  nejstarších zachovaných institucí, která si […]

Maturita: pro koho a k čemu?

Maturita je sen mnoha rodičů a postrach jejich dětí. Český překlad “zkouška dospělosti” se neprosadil, snad proto, že zní tak směšně. Vznikla v zemích evropského kontinentu, když osvícenští panovníci pochopili, že budou potřebovat vzdělané lidi, a to pokud možno vzdělané stejně. Centralizované evropské školské systémy mají řadu neduhů, kterých se jen pomalu zbavují, ale mají i […]

Vzdělání a společnost

Že má vzdělání – v našich podmínkách zejména vysokoškolské – velký význam pro společnost, že je to důležité veřejné téma, to si začíná pomalu uvědomovat i česká společnost a dokonce i její reprezentace. O tento významný pokrok se zasloužila také média, na která často hubujeme: každé větší noviny mají už dnes příslušnou rubriku, a za to […]

Má škola šanci?

(Radimu Paloušovi) Jako ostatně každé jiné, má i české školství spoustu problémů. Jak by také nemělo. Od škol a školství se chce spousta disparátních věcí: má děti a mladé lidi něco naučit, a je toho čím dál tím víc; má je vzdělávat a vychovávat, a přitom nikdo neví k čemu; má je uvádět do společnosti a […]

Matematiku ano – ale jakou?

Před časem mi na první stránce jedněch českých novin padl do očí tento senzační titulek: “X. Y. získal 57% hlasů: ze 76 083 voličů jej volilo 12 568!” Nejdřív jsem se tomu zasmál, a pak mi zatrnulo: někdo to napsal, četl to vedoucí vydání, grafik a kdoví kolik lidí – a nikomu to nepřipadlo divné. Všichni určitě […]

Humanitní vědy a vzdělání „pro život“

Vysokoškolské vzdělávání se – konečně – stává předmětem jistého veřejného zájmu. To nás může jen těšit. Jenže pozor, totéž se dá vyjádřit i jinak: vysokoškolské vzdělávání se ocitá pod silnými vnějšími tlaky. Ten veřejný zájem, který nás může těšit, je totiž zároveň výrazem jisté nespokojenosti s tím, jak vysokoškolské vzdělání v současné době funguje. To nás, kteří […]