Politika, náboženství a veřejný prostor

V moderním, zejména evropském světě, který se od náboženských válek 15.-17. století usilovně snažil náboženství od politické moci oddělit, působí nábožensko-politické fundamentalismy jako nepochopitelný anachronismus. Gilles Kepel pečlivě popsal překvapivé proměny ve vztahu abrahámovských náboženství a politiky a jakýsi „zlom“ k němuž podle něho došlo kolem roku 1975.[1] V té dobré evropské tradici, která chce […]

Čas k dílu a čas díla

Když se člověk pustí do nějakého díla, ať je to cokoliv, zápasí s časem ve dvou velice odlišných fázích, ve dvojí různé podobě. Nejdřív s časem, který je mu pro tu práci vyměřen; jinak řečeno s termínem, do kdy má být hotova. Můžeme mu říkat „čas k dílu“. Jsou činnosti, u kterých tím pro člověka […]

Bojíte se islámu?

Ne, islámu se nebojím a mám pro to hned několik důvodů. Že je u nás tak vzácný, že ani není čeho se bát, by jistě nestačilo. Ale ani v zemích, kde je muslimů daleko víc, není třeba se jich bát. Islám je poměrně přísné a trochu archaické náboženství, které své věřící vede k přesnému dodržování […]

Koukejte víc z okna

Filozof Jan Sokol o zbytečném strachu, novodobých loupežnících a o tom, jak se píše Wikipedie (Rozhovor s M. Sodomkovou pro Lidové noviny) Místo aby se trápil, že jeho studenti opisují z Wikipedie, rozhodl se filozof a vysokoškolský profesor Jan Sokol, že ji bude psát. Že ji vylepší. Ostatně našeptávat mladší generaci, podílet se na „předávání […]

O lži a nenávisti (za Václavem Havlem)

Je to už málem dvanáct let, co Václav Havel opustil pražský Hrad, a od té doby ho nebylo mnoho slyšet. Z posledních sil si ještě stihl splnit svůj starý sen a jako filmař se ohlédl za svou nečekanou politickou kariérou. Udělal to jako vždycky po svém, když z ní s chrakteristickou uštěpačnou sebeironií předvedl jen […]

Historie zbožnosti

 Dotaz: Známe historii zbožnosti, dobu a kulturu, kde se prvně vyskytly známky uctívání něčeho, co lidi přesahuje, něčeho mocného, vševědoucího a milujícího, co řídí svět a nás, co vládne zemi, vodě, povětří, všemu živému? Provází toto všechny známé kultury od počátku věků, nebo známe nějaký konkrétní počátek zbožnosti, dobu a místo, kde toto vzniklo a […]

Vykoupení

  Křesťanství nepřichází k člověku jako příkaz či zákaz, jako nauka nebo návod k jednání, ale především a základně jako evangelium, dobrá zvěst, radostná zpráva. Není tedy prvotně založeno na nějakém objevu ani na novém mravním zákonu, ale na něčem, co se stalo, co už je a o čem se podává a přijímá zpráva. Všechno ostatní přichází […]

Universalismus biblického stvoření

Otázka kdo všechno patří mezi lidi – a zejména, kdo mezi nás lidi nepatří – jistě není jen akademická. Hrůzy dvacátého století nás sice naučily neklást ji v této drsné podobě a “politická korektnost” v poslední době striktně vyžaduje, abychom ji nějak zabalili, vyjádřili v civilizovanějších pojmech, pozorný posluchač televize i běžného hovoru v hospodě se s ní však […]

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]

S Janem Sokolem o morálce a etice

1) Ve svých textech o etice rozlišujete – v souladu s P. Ricouerem – mrav, morálku a etiku. Mohl byste ve zkratce připomenout odlišnost těchto pojmů? I při svobodném rozhodování, jednání a hodnocení se člověk řídí velmi rozdílnými motivy, které je třeba aspoň zhruba rozlišit. Mravem rozumím všechno to, co člověk často nevědomky přebírá od rodičů […]

Vyznání víry (pokus o výklad)

Mnoho křesťanů si dnes láme hlavu s tím, jak „oslovit současného člověka“ – nejenom lidi neznámé a známé, ale třeba i vlastní dospívající děti. I když víme, že víru nedáváme my, nýbrž Kristus sám, je jistě na nás, abychom jí nekladli zbytečné překážky, nýbrž pomáhali. Protože křesťanské poselství trvá už dva tisíce let, vyžaduje to […]

Kde se berou lidská práva

 Abstrakt V překotném technickém, hospodářském i politickém vývoji současného světa a zejména v souvislosti s jeho globalizací praktický význam myšlenky lidských práv stále roste. Přitom její formulace a zdůvodnění vyvolávají už od počátku vážná nedorozumění a kritiky i v rámci západní civilizace samé. Od přijetí Všeobecné deklarace OSN se pozvolna stávají jádrem jakési světové ústavy, […]

Dialog v mezích možného

Na šedesátá léta minulého století vzpomínám docela rád a snad to není jen proto, že jsem byl mladý a narodily se nám děti. Také celkové poměry v zemi se totiž pomalu, ale zřetelně uvolňovaly: po dlouhých letech se lidé vraceli z vězení, začaly se objevovat zajímavé knihy a filmy a občas přijeli i přátelé ze […]

Konflikty a co s nimi?

Konflikty sice lidské společnosti stále ohrožují, zároveň ale víme, že bez nich není možné žít. To není žádný paradox, nýbrž základní zadání úkolu, jak společnost lépe uspořádat. Za dlouhá tisíciletí nalezly lidské společnosti řadu způsobů, jak konflikty omezovat, kultivovat a překonávat. V následujícím se je pokusíme z filosofického pohledu rozlišit, pojmenovat a – velmi hrubě […]

Wikipedie – pohled zevnitř

 Když jsem před lety začal pátrat, odkud se berou soustavné a netriviální chyby ve studentských pracích, jeden se nakonec přiznal, že z jakési Wikipedie. Náležitě jsem mu vynadal a moje skepse k tomuto podivnému fenoménu se potvrdila. Jenže ať jsem studentům říkal, co chtěl, chyby nepřestaly. Chytil jsem se za nos, až když mě patnáctiletá […]

Muž, který naplnil Platonův sen

Přijde mi hodně zatěžko psát o Václavu Havlovi v minulém čase a soustředit se na to, co bych o něm chtěl říci. Jen pomalu si člověk začíná uvědomovat, koho a co jsme s ním ztratili. Jak to napsat a nebýt mnohomluvný? Po desetiletí tu pro nás byl jako hlas, jednou zvučný a jindy skoro neslyšitelný, jako strom, na nějž se člověk může spolehnout. Jako velký člověk, který dokázal naše touhy i obavy zřetelně vyslovit, který měl odvahu se za nás rozhodnout – a to většinou správně.Skutečně velikého člověka nedělá postava ani vlny, které kolem sebe nadělá. Sotva se jím může stát člověk jediné myšlenky, který by se dal redukovat na jeden program, zejména kdyby tím programem byl on sám. Veliký člověk je vždycky složitý, protože je živý.

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]

Papírový svět

Některé věci, které člověk potřebuje, si může koupit. Jiné se koupit nedají, a musí na ně být papír. První otázka na úřadě zní: »Máte na to papír?« Na všechno je nějaký papír. Na auto, na byt, na cestování a dokonce i na mne samého: kdo nemá papír, přesněji řečeno papíry, jako kdyby nebyl. Nemůže do […]

Jde o přežití?

Různé strachy a obavy sice člověka provázejí odjakživa – k čemu jinému má ostatně rozum a paměť – ale název této knížky naznačuje, že ani budoucnost už možná není, co bývala, jak napsal Paul Valéry. Možná se to s těmi „svíčkami za budoucnost“ také nemyslí tak smrtelně vážně a není úplně od věci, když si […]

Vysokoškolská reforma – proč a co?

 Reforma je šikovné, kulaté slovo a na potřebě nějaké „reformy“ se všichni snadno shodnou.  Jenže to neznamená skoro nic, dokud se rofrmátoři nepokusí odpovědět aspoň na tři úplně triviální otázky: Proč je danou věc třeba reformovat, čili co je na ní špatně? Kam ji chceme posunout, čili co si od reformy slibujeme? Jak toho chceme […]

Vzdělanost a školství

Dámy a pánové, dovolte mi, abych předně poděkoval za toto pozvání a za čest, která mi tím připadla, a zároveň se vám omluvil, že budu hovořit o věcech vlastně samozřejmých, triviálních až banálních. Právě ty se totiž při úvahách o budoucnosti nejsnáze přehlédnou. Dnes a denně se setkáváme s novými technickými možnostmi, které zejména nám dříve […]

Je škola na odstřel?

  Naše školy a školství jistě trpí mnoha nedostatky, aspoň jeden ale možná pomalu mizí, totiž nezájem veřejnosti. Jakoby si i česká veřejnost začala uvědomovat, že na školách záleží, a přemýšlet, co s nimi dál. Také školy a učitelé totiž lapají po dechu, když se mají vyrovnávat s rychlými změnami společnosti, s jejími nároky a […]

O školách a učitelích

Slovo „škola“ převzaly všechny  jazyky přes latinu z řečtiny, kde znamenalo „volno, prázdný čas“. To může dnes vypadat jako špatný vtip, a přece to tak ještě před sto lety venkovské děti vnímaly i u nás: když skončila škola, nečekaly je prázdniny, ale žně, práce a dřina. Teprve v září si oddechly a mohly zase do […]

Boloňská reforma po deseti letech

Když jsem v roce 1998 dostal na stůl Pařížskou deklaraci a první návrh té boloňské, měl jsem z nich velkou radost. Mířily totiž přesně tím směrem, který jsme si jen tak „platonicky“ rozmýšleli už za minulého režimu a který pak kolega Pinc od roku 1993 realizoval na IZV UK. Inspirace byla ovšem americká: „Liberal education“ a konkrétněji […]