Život v našich rukou

Pro každého z nás je život především a samozřejmě “můj život” – a tedy něco, co mi patří. Můj život sahá od narození do smrti a ať chci nebo nechci, musím jej sám žít či “vést”. Nikdo jiný to za mne udělat nemůže. Musím se o něj starat a hledět ho nejen udržet, ale také něčím […]

Politika, náboženství a veřejný prostor

V moderním, zejména evropském světě, který se od náboženských válek 15.-17. století usilovně snažil náboženství od politické moci oddělit, působí nábožensko-politické fundamentalismy jako nepochopitelný anachronismus. Gilles Kepel pečlivě popsal překvapivé proměny ve vztahu abrahámovských náboženství a politiky a jakýsi „zlom“ k němuž podle něho došlo kolem roku 1975.[1] V té dobré evropské tradici, která chce […]

Bojíte se islámu?

Ne, islámu se nebojím a mám pro to hned několik důvodů. Že je u nás tak vzácný, že ani není čeho se bát, by jistě nestačilo. Ale ani v zemích, kde je muslimů daleko víc, není třeba se jich bát. Islám je poměrně přísné a trochu archaické náboženství, které své věřící vede k přesnému dodržování […]

Historie zbožnosti

 Dotaz: Známe historii zbožnosti, dobu a kulturu, kde se prvně vyskytly známky uctívání něčeho, co lidi přesahuje, něčeho mocného, vševědoucího a milujícího, co řídí svět a nás, co vládne zemi, vodě, povětří, všemu živému? Provází toto všechny známé kultury od počátku věků, nebo známe nějaký konkrétní počátek zbožnosti, dobu a místo, kde toto vzniklo a […]

Vykoupení

  Křesťanství nepřichází k člověku jako příkaz či zákaz, jako nauka nebo návod k jednání, ale především a základně jako evangelium, dobrá zvěst, radostná zpráva. Není tedy prvotně založeno na nějakém objevu ani na novém mravním zákonu, ale na něčem, co se stalo, co už je a o čem se podává a přijímá zpráva. Všechno ostatní přichází […]

Universalismus biblického stvoření

Otázka kdo všechno patří mezi lidi – a zejména, kdo mezi nás lidi nepatří – jistě není jen akademická. Hrůzy dvacátého století nás sice naučily neklást ji v této drsné podobě a “politická korektnost” v poslední době striktně vyžaduje, abychom ji nějak zabalili, vyjádřili v civilizovanějších pojmech, pozorný posluchač televize i běžného hovoru v hospodě se s ní však […]

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]

Vyznání víry (pokus o výklad)

Mnoho křesťanů si dnes láme hlavu s tím, jak „oslovit současného člověka“ – nejenom lidi neznámé a známé, ale třeba i vlastní dospívající děti. I když víme, že víru nedáváme my, nýbrž Kristus sám, je jistě na nás, abychom jí nekladli zbytečné překážky, nýbrž pomáhali. Protože křesťanské poselství trvá už dva tisíce let, vyžaduje to […]

Dialog v mezích možného

Na šedesátá léta minulého století vzpomínám docela rád a snad to není jen proto, že jsem byl mladý a narodily se nám děti. Také celkové poměry v zemi se totiž pomalu, ale zřetelně uvolňovaly: po dlouhých letech se lidé vraceli z vězení, začaly se objevovat zajímavé knihy a filmy a občas přijeli i přátelé ze […]

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]

Civilizace, kultura a náboženství

Tvrzení, že člověk žije na světě, nikoho jistě neomráčí: to víme přece všichni. O něco zajímavější je otázka, jak v něm vlastně žijeme. Při bližším přihlédnutí se ukáže, že každý z nás žije ve světě mnoha různými způsoby, v různých rolích a na různých úrovních či rovinách. Jinak si vedeme doma, když si vaříme snídani, […]

Volání na Godota

V bohatých zemích Evropy a Severní Ameriky si dnes většina lidí žije tak, jak se o tom ještě jejich prarodičům ani nesnilo. Přesto je mezi námi, zdá se, stále víc těch, kterým cosi chybí – a někteří dokonce říkají, že je to bůh. I od chytrých a vzdělaných lidí můžeme často slyšet, že neštěstí současného […]

Politika, náboženství a veřejný prostor

V moderním, zejména evropském světě, který se od náboženských válek 15.-17. století usilovně snažil náboženství od politické moci oddělit, působí nábožensko-politické fundamentalismy jako nepochopitelný anachronismus. Gilles Kepel pečlivě popsal překvapivé proměny ve vztahu abrahámovských náboženství a politiky a jakýsi „zlom“ k němuž podle něho došlo kolem roku 1975.[1] V té dobré evropské tradici, která chce […]

Vyznání víry – pokus o výklad

Mnoho křesťanů si dnes láme hlavu s tím, jak „oslovit současného člověka“ – nejenom lidi neznámé a známé, ale třeba i vlastní dospívající děti. I když víme, že víru nedáváme my, nýbrž Kristus sám, je jistě na nás, abychom jí nekladli zbytečné překážky, nýbrž pomáhali. Protože křesťanské poselství trvá už dva tisíce let, vyžaduje to […]

Víra

  Od malička jsme si zvykli věřit něčemu, co nám někdo jiný řekl, i když se o tom sami nemůžeme přesvědčit. Rodičům jsme věřili, že stolu se říká „stůl“, že kdesi daleko za mořem leží Amerika, že si máme čistit zuby a že se třeba nemusíme bát strašidel. Když je na krabici nápis „Mléko“, věříme […]

O Vánocích, o Betlémě a darech

Moderní bohaté společnosti, kde lidé nevědí, co by ještě chtěli, dělají všechno pro to, aby nám Vánoce zošklivily. Nebýt malých dětí, asi by z nich nic nezbylo. Byla by to takové škoda? Všeho toho shonu, sentimentality a reklamní dotěrnosti by člověku líto nebylo, ale občas se mu přece jenom zdá, že „za tím“ musí ještě něco […]

Teilhard tehdy a dnes

Setkání s Teilhardem, tenkrát už pár let po jeho smrti, byl pro mě životní objev tak silný, že musím začít osobní vzpomínkou. Krátce potom, co mě moje budoucí žena seznámila s Jiřím Němcem, přišel Jirka s velkou novinou. Mluvil o francouzském vědci a jezuitovi, který celou svoji myšlenkovou stavbu postavil na myšlence evoluce. Otázka evoluce a jejího vztahu […]

Universalismus biblického stvoření

Otázka kdo všechno patří mezi lidi – a zejména, kdo mezi nás lidi nepatří – jistě není jen akademická. Hrůzy dvacátého století nás sice naučily neklást ji v této drsné podobě a “politická korektnost” v poslední době striktně vyžaduje, abychom ji nějak zabalili, vyjádřili v civilizovanějších pojmech, pozorný posluchač televize i běžného hovoru v hospodě se s ní však […]

Vykoupení

Křesťanství nepřichází k člověku jako příkaz či zákaz, jako nauka nebo návod k jednání, ale především a základně jako evangelium, dobrá zvěst, radostná zpráva. Není tedy prvotně založeno na nějakém objevu ani na novém mravním zákonu, ale na něčem, co se stalo, co už je a o čem se podává a přijímá zpráva. Všechno ostatní přichází až […]

Celibát – pro a proti

Už prostý fakt, že staré jazyky mají pro označení člověka, který se rozhodl neoženit a nevdat, samostatné slovo, svědčí o tom, že „celibát“ je prastará instituce. Jeho smysl se ovšem v historii několikrát změnil. V pozdní antice znamenal plné zasvěcení božstvu a chrámové službě jako u římských vestálek, kde se milostné avantýry trestaly velmi krutou smrtí. V židovství […]

Národ a národy

Na nebezpečí nacionalismů není v této době třeba zvlášť upozorňovat: máme je dnes – třeba v podobě Jugoslávské tragédie – všichni před očima. Ve všech dříve komunistických zemích se objevila více či méně nebezpečná nacionální hnutí, která se snaží atomizované společnosti bázlivých a nedůvěřivých, nesvobodných jednotlivců, jak je komunistický „socialismus“ vychoval, spojit a semknout do […]

Křesťanství a Evropa

Evropa je ve světovém měřítku velice zvláštní a jedinečný útvar: není to a nikdy nebyla ani jednotná říše (jak si to představoval třeba Hitler), ale ani pouhé zájmové a smluvní seskupení států. Má něco společného, co nezávisí jen na okamžité politické a mocenské situaci – a co ostatně všechny proměny a katastrofy této situace kupodivu […]

Registrované partnerství

O “registrovaném partnerství” se možná mluví a píše víc, než by si věc zasloužila. Aspoň na první pohled. Homosexuálové, kteří chtějí spolu žít, už tak stejně žijí, zákon nezákon, a v moderní společnosti jim v tom nikdo nebrání. Nikomu jinému tím neškodí ani nepřekážejí a my ostatní, kterým se to třeba nelíbí, jsme se poučili, že svoboda […]

Biblický universalismus podle Gn 1-2

Vyprávění o Stvoření světa, kterým začíná Bible, není patrně žádná kosmologie, ale má daleko hlubší a pro člověka možná také důležitější obsah. Mluví totiž o tom, jaké místo člověk ve světě zaujímá, k čemu byl stvořen a jaké je jeho poslání. Tak například říká, že celý svět nevznikl náhodou, ale byl stvořen Božím slovem a má tedy nějaký smysl. Byl stvořen jako dobrý a zlo do něho přišlo až přičiněním člověka, který neposlechl. Dělení do „sedmi dnů“ není žádná primitivní chronologie, ale znamená právě to, že se v sobotu nemá pracovat. Ničemu ve světě se člověk nemá klanět, protože je mu to svěřeno do rukou a nese zodpovědnost za to, co se světem udělá. Lidé se svým vzhledem od sebe různě liší, ale Bible jednoznačně tvrdí, že všichni jsou příbuzní a tvoří jedno lidstvo. Není náhoda, že moderní rasismus mohl vzniknout až v době, kdy se o tom začalo vážně pochybovat.