Svět se nám mění tak rychle, že se člověk stává pamětníkem, ani neví jak. Autoři této knížky soustředili spoustu materiálu o tom, jak a kdy počítače vznikly, a popsali významné etapy jejich vývoje. Jenže pro nás pamětníky je to i kus života, něco, co jsme krok za krokem sami zažívali a dokonce dělali – i […]
Je to už málem dvanáct let, co Václav Havel opustil pražský Hrad, a od té doby ho nebylo mnoho slyšet. Z posledních sil si ještě stihl splnit svůj starý sen a jako filmař se ohlédl za svou nečekanou politickou kariérou. Udělal to jako vždycky po svém, když z ní s chrakteristickou uštěpačnou sebeironií předvedl jen […]
Přijde mi hodně zatěžko psát o Václavu Havlovi v minulém čase a soustředit se na to, co bych o něm chtěl říci. Jen pomalu si člověk začíná uvědomovat, koho a co jsme s ním ztratili. Jak to napsat a nebýt mnohomluvný? Po desetiletí tu pro nás byl jako hlas, jednou zvučný a jindy skoro neslyšitelný, jako strom, na nějž se člověk může spolehnout. Jako velký člověk, který dokázal naše touhy i obavy zřetelně vyslovit, který měl odvahu se za nás rozhodnout – a to většinou správně.Skutečně velikého člověka nedělá postava ani vlny, které kolem sebe nadělá. Sotva se jím může stát člověk jediné myšlenky, který by se dal redukovat na jeden program, zejména kdyby tím programem byl on sám. Veliký člověk je vždycky složitý, protože je živý.
Na konci filmu „Odcházení“ se z rybníčku vynoří hlava Václava Havla a s jistou ironií řekne jako před dvaadvaceti lety: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. I když se heslu za ta léta kde kdo posmíval, Havel si na něm zřejmě trval. Může mít ještě dnes nějaký smysl? Heslo je ovšem parafráze nebo spíš […]
Rozloučení s Václavem Havlem na konci minulého roku bylo skutečně impozantní, na jeho vkus možná až příliš. Proběhlo na dvou zřetelně odlišných rovinách: na té oficiální, mediální a státní, která ovšem podléhá zákonitostem této uspěchané a mnohomluvné doby, a na té spontánní, spíš mlčenlivé a o to snad také hlubší. Zatímco ta první na čas […]
S odchodem Václava Havla z úřadu nekončí jedno funkční období, ale období zakladatelské. Po deseti (a třech) letech odchází člověk, který úřadu vtiskl ráz, poznamenal jej svou výraznou osobou. O jednotlivých zásluhách už psali jiní, a jak čas utíká, budou postupně – doufám – objevovat, za co všechno mu máme ještě poděkovat. Prezidentská funkce je […]
Vaše magnificence, vážení hosté, uvažajemaja Natalija Jevgenjevna! Připadla mi čestná úloha říci zde několik slov při příležitosti udělení Zlaté medaile UK ruské básnířce, překladatelce a přední obránkyni lidských práv, paní Natalii Jevgenjevně Gorbaněvské. Narodila se roku 1936 v Moskvě, roku 1964 promovala v oboru lingvistika, ruský jazyk a literatura na Leningradské univerzitě a pracovala v […]
Občanské angažmá Jana Patočky v Chartě 77 mu jistě ukrátilo život a zároveň získalo určitou proslulost, zejména v zahraničí. Ty, kdo ho znali – jak jeho přátele, tak i tajnou policii – muselo jeho jednoznačné vystupování a rázné jednání překvapit. Jak souvisel tento veřejný čin s celým jeho životem? Souvisel nějak s jeho myšlením a dílem? A jak? […]
Skoro všichni, kdo dědečka Nušla znali lépe a dřív než já, už umřeli, a tak asi zbývá na mně, abych o něm napsal, co dokážu. Začátkem války, když jsem začal brát nějaký rozum, bylo už dědečkovi přes sedmdesát. Tak jsem ho nemohl zažít jako učitele a profesora, ani jako aktivního vědce a konstruktéra. Nezažil jsem […]
Zkušenost je sdělitelná jen ve velmi omezené míře. Těm, kteří žili v komunismu, samozřejmě chybí nezbytný odstup – a ti, kteří ho neprožili, si mohou utvořit pouze matnou představu. A dále: „komunismus“ představoval ve východní Evropě celou jednu epochu s velmi odlišnými fázemi, v každé zemi se projevoval trochu jinak, vždy s ohledem na výchozí podmínky, sociální a sociálně […]
Jak aspoň naznačit, kdo to byl, těm, kdo ho nemohli znát? Kdo nezažili jeho úžasný intelekt, energii a odvahu? Patřil ke generaci, která už většinou nešla do lágrů a s obvyklými nesnázemi vystudoval klinickou psychologii. Tam se setkal s daseinsanalýzou L. Binswangera, která jej přivedla k fenomenologii a k Janu Patočkovi. Ale zároveň se v něm jaksi probudil křesťan a katolík […]
Jedenáctiletý kluk sice nerozumí tomu, co se kolem děje, ale vidí toho dost a pamatuje si. Do sekundy Arcibiskupského gymnázia přišel v roce 1947 mladý katecheta. Štíhlý a s trochu asketickým výrazem, ale vlídný a laskavý. Na jeho hodinách mě zaujalo, jak byly věcné a náročné, a nebylo na nich – to jest na něm – nic […]
Neměl jsem to štěstí poznat Milana Petruska před rokem 1990, a tak ho mám před očima jako hotového člověka, vzdělance sečtělého jako málokdo jiný, vědce se širokým zájmem a velkým přesahem. Zároveň ale člověka impozantního svou srdečností a jakousi samozřejmou sebejistotou, které se projevovala neformálností a smyslem pro humor. Při vší své mimořádné kultivovanosti a […]
V noci na 20. května 2005 zemřel ve věku 92 let ve svém domě na předměstí Paříže velký křesťanský myslitel a jeden z největších filosofů naší doby Paul Ricoeur. Mnozí ho jistě znají z článků a z řady knih, např. Filosofie vůle, Konflikt interpretací, Myslet a věřit, Živá metafora, Čas a vyprávění, Úkol hermeneutiky, Život, […]
Je to už hodně dávno, co jsem jako malý kluk objevil Orbis pictus v knihovně svých rodičů; byl tam dokonce dvakrát. Nad rytinami ve faksimilovém vydání jsme s bratrem závodili, kdo dřív najde čísla na obrázku, a smáli jsme se starobylým formám slov i pravopisu. Ve vydání s barevnými litografiemi jsme zase obdivovali nádherný starý […]
V pozoruhodné knize „Zápas Čechů s Němci“ z roku 1927 rozlišil Rádl dvojí pojetí národa: „západní“ či občanské a „východní“ či organické a romantické, které spojil se jménem Herderovým. Rádl jasnozřivě ukázal, že národnostní napětí může být pro Československo osudné a ostře kritizoval český nacionalismus. Tato kritika ho však svedla, že nedocenil význam komunikačního jazyka […]
Simmelova „Filosofie peněz“ není snadné čtení a čtenář, který se propracoval až na konec, to ví z vlastní zkušenosti. Kniha je objemná, téměř bez odstavců, není příliš přehledná a Simmelovy věty prozrazují profesora. Tomu, kdo ji přečetl, však může otevřít – a to i po sto letech – nový pohled na svět, v němž žijeme. Fenomén peněz […]
„V Evropě nebude mír, pokud se její státy obnoví na základě národní suverenity“, řekl na schůzi francouzské exilové vlády v Alžíru v roce 1943 úspěšný obchodník s koňakem i pragmatický vyjednavač a světoběžník Jean Monnet. Nebyl sám: v roce 1946 mluvil v Curychu Winston Churchill o tom, že Evropa potřebuje své „spojené státy“ a v prvních poválečných letech se do čela […]