O vědě a popularizaci

Science Café je postaveno na prezentaci vědy v neformálním prostředí kaváren. Zajímalo by mě, jak se na toto spojení jako filozof díváte. Existuje mezi vědou a kavárnami nějaká historická vazba?  Myslím, že ne. Kavárna je instituce poměrně mladá a spíš společenská než odborná. Do kavárny může každý, kdo se dokáže slušně chovat – a v tom […]

O pravdě, lži a politice

Na svoji omluvu musím předeslat, že jsem byl chvíli také politikem, a cítím k této lidské skupině jistou solidaritu. Proč nám politici lžou? Předně by se člověk měl ujistit, že to, co vypadá jako lež, není jen omyl, ať už na straně řečníka nebo posluchače. Za druhé je dobré si připustit, že lžou možná z podobných důvodů […]

Rozhovor o džihádu

Jak byste vy sám definoval džihád? Různé výklady se totiž liší a spousta lidí z křesťanského světa má o něm a o islámu nejasnou představu plnou předsudků. Džihád je svatá válka, ať se nám to líbí nebo nelíbí. V Evropě ji už neznáme a i mnoho muslimů ji chápe jako metaforu. Jenže dnes je to zástěrka […]

Karel Marx a komunismus

Ten zvláštní zvyk, připomínat a slavit různá „kulatá“ výročí a narozeniny jen proto, že mají na konci nulu, chce možná nahradit zapomenuté svátky, bez nichž je život podle Démokrita jako „dlouhá cesta bez hospod“. Ve společnosti tak rozptýlených starostí a zájmů, kde se každý stará o něco jiného – pokud vůbec o něco – jsou […]

Rodina v proměnách společnosti

Beatus ille, qui procul negotiis, ut prisca gens mortalium, paterna rura bobus exercet suis.[1] Starší si možná vzpomenou na tento slavný citát z doby krátce před Kristem. Římský básník Horatius Flaccus, sám úspěšný městský člověk, si tu nostalgicky připomíná staré časy, kdy se lidé neživili obchodem a sháněním, ale v klidu a míru obdělávali zděděná […]

O Vánocích, o Betlémě a darech

Moderní bohaté společnosti, kde lidé nevědí, co by ještě chtěli, dělají všechno pro to, aby nám Vánoce zošklivily. Nebýt malých dětí, možná by z nich mnoho nezbylo. Byla by to taková škoda? Všeho toho shonu a reklamní dotěrnosti by člověku líto nebylo, ale i naši agnostičtí spoluobčané mívají pocit, že „za tím“ musí ještě něco být. […]

O pravdě, omylu a lži

Že pět a pět je deset, je asi pravda, ale jak je to s větou, že pět a pět je třicet? Pravdivá zřejmě není, ale záleží na tom, kdo a kde ji říká. Ve škole řekneme, že je to chyba, ale co kdyby ji řekl číšník v restauraci? I kdyby se omluvl a řekl, že […]

V politice chybí odvaha říkat i nepříjemné věci (Interview pro Deník, 8. 10. 2016)

Jakou sílu má slovo a osobní statečnost v době, kdy se civilizace nachází na křižovatce? A kudy se má vydat Česká republika, u jejíhož zrodu stál Václav Havel? I o tom jsem si povídala s profesorem Janem Sokolem, který byl Havlovým spolupoutníkem nejen v přemýšlení, ale také v praktické politice. V parlamentu, ve vládě Josefa Tošovského jako ministr […]

O Václavu Havlovi a politice (HN 8. 10. 2016)

HN: Chybí Česku Václav Havel? Myslím, že velice. Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás všechny vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak. HN: Zbylo z Havlova poselství ještě něco? Nebo je všechno už pryč? Všechno pryč […]

Dobro pro všechny?

Úkolem etické výchovy je ovlivňovat rozhodování, jednání a hodnocení mladých lidí, učit je lépe zacházet s jejich svobodou. Na rozdíl od většiny školních předmětů, věnovaných poznávání a vědění, je to tedy předmět v Kantově smyslu „praktický“ a tedy také hodnotící. Nemůže tudíž začínat ničím jiným, než probouzením a rozvíjením těch více méně přirozených vloh a […]

Společná etika pro všechny lidi?

Název tohoto příspěvku může vzbudit úsměv i pohoršení a bez otazníku na konci by byl jistě velmi neskromný. Co nedokázala tisíciletí náboženského i etického myšlení, to by se tu chtělo „vyřešit“ jedním článkem? Na svoji omluvu mohu uvést jen dvě věci. Předně je potřeba byť jen minimální, ale společné, univerzální etiky v globalizujícím se světě mnohem […]

Příliš bezpečná společnost?

Jsou věci, o kterých by se možná ani nemělo psát, a téma tohoto článku možná patří mezi ně. Proč? Protože je to nebezpečné. Buď přímo, jako když uveřejníte návod na domácí výrobu bomby, anebo nepřímo: dobrý popis patentního zámku může zneužít zloděj. Obojí ohrožuje bezpečnost, a to je pro člověka jedna z nejcennějších věcí vůbec. […]

Kde se berou lidská práva?

Přijetí a prosazování principu lidských práv, jakkoli jen váhavé a částečné, proměnilo politický svět víc než co jiného. Je to nepochybně jedna z věcí, kterými se moderní doba může pochlubit[1] a které daly našemu světu nový smysl a novou naději. Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN v roce 1948 samozřejmě neznamenalo konec všech hanebností a […]

Padesát let kolem počítačů

Svět se nám mění tak rychle, že se člověk stává pamětníkem, ani neví jak. Autoři této knížky soustředili spoustu materiálu o tom, jak a kdy počítače vznikly, a popsali významné etapy jejich vývoje. Jenže pro nás pamětníky je to i kus života, něco, co jsme krok za krokem sami zažívali a dokonce dělali – i […]

Věda a měření u Mikoláše z Kusy

Věda v širokém slova smyslu provází člověka a lidské společnosti už pár tisíciletí. Není to ovšem stejná věda: za tu dobu se proměnila natolik, že starověký vědec by se se současným těžko dohodl o tom, co věda vůbec je. Starověké vědy, pokud přežily, se dnes spíš krčí někde na okraji, anebo si zachovaly jen své […]

Jazyk, právo a dobro

(Diskusní příspěvek v knize J. Přibáň – P. Holländer et al.: Právo a dobro v ústavní demokracii: polemické a kritické úvahy.) Co může do diskuse mezi dvěma na slovo vzatými odborníky přinést „spekulativní filosofie“, kterou ostatně Jiří Přibáň hned na začátku své první stati z této diskuse vylučuje?[1] Přívlastek „spekulativní“ je tu pouhý pleonasmus: filosofie totiž nemůže […]

Soudcovská rozhodnutí očima laika

Děti se sklonily nad talířem a pan Habásko počal: „Není to žádná pohádka, ale opravdivá událost, kterou mi vyprávěl můj zvěčnělej děd, a ten nikdy nelhal, leda před soudem.“ Karel Poláček: Muži v ofsajdu / Ze života klubových přívrženců   „Já jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval všelijak, to se musí dělat, to […]

Zajatcovo dilema a problém černých pasažérů

Lidský druh byl z biologického hlediska neuvěřitelně úspěšný; některým se dokonce zdá, že snad až moc. Že tajemství tohoto exponenciálního „úspěchu“ tkví nejspíš ve schopnosti spolupracovat, ve vzniku typicky lidských společností s dělbou činností, jazykem, kulturou a náboženstvím, tušili mnozí myslitelé také už dávno. Nový zájem o tyto otázky probudili nejprve bankéři, podnikatelé a ekonomové, kteří si […]

Život v našich rukou

Pro každého z nás je život především a samozřejmě “můj život” – a tedy něco, co mi patří. Můj život sahá od narození do smrti a ať chci nebo nechci, musím jej sám žít či “vést”. Nikdo jiný to za mne udělat nemůže. Musím se o něj starat a hledět ho nejen udržet, ale také něčím […]

Moje stýkání a potýkání s Univerzitou Karlovou

Začnu vzpomínkou na vlastní klikatou cestu k univerzitní dráze, která snad pomůže pochopit i následující úvahu o možných proměnách univerzitního studia vůbec. O univerzitě – rozumí se té pražské, Karlově – jsem často slýchal už jako malý kluk a postupně jsem si zvykal na to, že mě možná také čeká. Dědeček Nušl tady byl před […]

Eutanázie?

Měla by být v Česku povolena eutanazie? Proč ano/ne? A má člověk právo rozhodnout o tom, kdy a jak ukončit svůj život? Eutanázie – což není ukončení marné léčby, nýbrž úmyslné usmrcení pacienta lékařem – by se povolit neměla. Zabít se dovede každý sebevrah a v extrémní situaci mu možná nic lepšího nezbývá. Dokonce to […]

Smrt v našich rukou

Ať děláš, co děláš – stejně umřeš. Tak proč o smrti vůbec hovořit? Dokud žiju já, smrt není, a až přijde, nebudu už já: smrt se mne tedy nijak netýká, říká staré epikurejské sofisma. Má pravdu? Sotva. Mlčky totiž zaměňuje „smrt“ a „moji smrt“, což pro člověka není totéž. I když (zatím) žiji, smrt pro […]

„Všichni hrajeme divadlo“ – morálka a etika jednání v roli

Vážené dámy, vážení pánové rád bych poděkoval pořadatelům za pozvání a vám všem za trpělivost, s níž snášíte mé laické výlety do oblasti práva. Dnes bych ale chtěl hovořit o problému mravním, který patří do praktické filosofie a práva se týká jen nepřímo. Chci tím zpochybnit ten zdánlivě jednoduchý protiklad mezi jednotlivcem a státem, zejména […]