V politice chybí odvaha říkat i nepříjemné věci (Interview pro Deník, 8. 10. 2016)

Jakou sílu má slovo a osobní statečnost v době, kdy se civilizace nachází na křižovatce? A kudy se má vydat Česká republika, u jejíhož zrodu stál Václav Havel? I o tom jsem si povídala s profesorem Janem Sokolem, který byl Havlovým spolupoutníkem nejen v přemýšlení, ale také v praktické politice. V parlamentu, ve vládě Josefa Tošovského jako ministr […]

O Václavu Havlovi a politice (HN 8. 10. 2016)

HN: Chybí Česku Václav Havel? Myslím, že velice. Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás všechny vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak. HN: Zbylo z Havlova poselství ještě něco? Nebo je všechno už pryč? Všechno pryč […]

Dobro pro všechny?

Úkolem etické výchovy je ovlivňovat rozhodování, jednání a hodnocení mladých lidí, učit je lépe zacházet s jejich svobodou. Na rozdíl od většiny školních předmětů, věnovaných poznávání a vědění, je to tedy předmět v Kantově smyslu „praktický“ a tedy také hodnotící. Nemůže tudíž začínat ničím jiným, než probouzením a rozvíjením těch více méně přirozených vloh a […]

Společná etika pro všechny lidi?

Název tohoto příspěvku může vzbudit úsměv i pohoršení a bez otazníku na konci by byl jistě velmi neskromný. Co nedokázala tisíciletí náboženského i etického myšlení, to by se tu chtělo „vyřešit“ jedním článkem? Na svoji omluvu mohu uvést jen dvě věci. Předně je potřeba byť jen minimální, ale společné, univerzální etiky v globalizujícím se světě mnohem […]

Příliš bezpečná společnost?

Jsou věci, o kterých by se možná ani nemělo psát, a téma tohoto článku možná patří mezi ně. Proč? Protože je to nebezpečné. Buď přímo, jako když uveřejníte návod na domácí výrobu bomby, anebo nepřímo: dobrý popis patentního zámku může zneužít zloděj. Obojí ohrožuje bezpečnost, a to je pro člověka jedna z nejcennějších věcí vůbec. […]

Kde se berou lidská práva?

Přijetí a prosazování principu lidských práv, jakkoli jen váhavé a částečné, proměnilo politický svět víc než co jiného. Je to nepochybně jedna z věcí, kterými se moderní doba může pochlubit[1] a které daly našemu světu nový smysl a novou naději. Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN v roce 1948 samozřejmě neznamenalo konec všech hanebností a […]

Padesát let kolem počítačů

Svět se nám mění tak rychle, že se člověk stává pamětníkem, ani neví jak. Autoři této knížky soustředili spoustu materiálu o tom, jak a kdy počítače vznikly, a popsali významné etapy jejich vývoje. Jenže pro nás pamětníky je to i kus života, něco, co jsme krok za krokem sami zažívali a dokonce dělali – i […]

Věda a měření u Mikoláše z Kusy

Věda v širokém slova smyslu provází člověka a lidské společnosti už pár tisíciletí. Není to ovšem stejná věda: za tu dobu se proměnila natolik, že starověký vědec by se se současným těžko dohodl o tom, co věda vůbec je. Starověké vědy, pokud přežily, se dnes spíš krčí někde na okraji, anebo si zachovaly jen své […]

Jazyk, právo a dobro

(Diskusní příspěvek v knize J. Přibáň – P. Holländer et al.: Právo a dobro v ústavní demokracii: polemické a kritické úvahy.) Co může do diskuse mezi dvěma na slovo vzatými odborníky přinést „spekulativní filosofie“, kterou ostatně Jiří Přibáň hned na začátku své první stati z této diskuse vylučuje?[1] Přívlastek „spekulativní“ je tu pouhý pleonasmus: filosofie totiž nemůže […]

Soudcovská rozhodnutí očima laika

Děti se sklonily nad talířem a pan Habásko počal: „Není to žádná pohádka, ale opravdivá událost, kterou mi vyprávěl můj zvěčnělej děd, a ten nikdy nelhal, leda před soudem.“ Karel Poláček: Muži v ofsajdu / Ze života klubových přívrženců   „Já jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval všelijak, to se musí dělat, to […]

Zajatcovo dilema a problém černých pasažérů

Lidský druh byl z biologického hlediska neuvěřitelně úspěšný; některým se dokonce zdá, že snad až moc. Že tajemství tohoto exponenciálního „úspěchu“ tkví nejspíš ve schopnosti spolupracovat, ve vzniku typicky lidských společností s dělbou činností, jazykem, kulturou a náboženstvím, tušili mnozí myslitelé také už dávno. Nový zájem o tyto otázky probudili nejprve bankéři, podnikatelé a ekonomové, kteří si […]

Život v našich rukou

Pro každého z nás je život především a samozřejmě “můj život” – a tedy něco, co mi patří. Můj život sahá od narození do smrti a ať chci nebo nechci, musím jej sám žít či “vést”. Nikdo jiný to za mne udělat nemůže. Musím se o něj starat a hledět ho nejen udržet, ale také něčím […]

Moje stýkání a potýkání s Univerzitou Karlovou

Začnu vzpomínkou na vlastní klikatou cestu k univerzitní dráze, která snad pomůže pochopit i následující úvahu o možných proměnách univerzitního studia vůbec. O univerzitě – rozumí se té pražské, Karlově – jsem často slýchal už jako malý kluk a postupně jsem si zvykal na to, že mě možná také čeká. Dědeček Nušl tady byl před […]

Eutanázie?

Měla by být v Česku povolena eutanazie? Proč ano/ne? A má člověk právo rozhodnout o tom, kdy a jak ukončit svůj život? Eutanázie – což není ukončení marné léčby, nýbrž úmyslné usmrcení pacienta lékařem – by se povolit neměla. Zabít se dovede každý sebevrah a v extrémní situaci mu možná nic lepšího nezbývá. Dokonce to […]

Smrt v našich rukou

Ať děláš, co děláš – stejně umřeš. Tak proč o smrti vůbec hovořit? Dokud žiju já, smrt není, a až přijde, nebudu už já: smrt se mne tedy nijak netýká, říká staré epikurejské sofisma. Má pravdu? Sotva. Mlčky totiž zaměňuje „smrt“ a „moji smrt“, což pro člověka není totéž. I když (zatím) žiji, smrt pro […]

„Všichni hrajeme divadlo“ – morálka a etika jednání v roli

Vážené dámy, vážení pánové rád bych poděkoval pořadatelům za pozvání a vám všem za trpělivost, s níž snášíte mé laické výlety do oblasti práva. Dnes bych ale chtěl hovořit o problému mravním, který patří do praktické filosofie a práva se týká jen nepřímo. Chci tím zpochybnit ten zdánlivě jednoduchý protiklad mezi jednotlivcem a státem, zejména […]

Politika, náboženství a veřejný prostor

V moderním, zejména evropském světě, který se od náboženských válek 15.-17. století usilovně snažil náboženství od politické moci oddělit, působí nábožensko-politické fundamentalismy jako nepochopitelný anachronismus. Gilles Kepel pečlivě popsal překvapivé proměny ve vztahu abrahámovských náboženství a politiky a jakýsi „zlom“ k němuž podle něho došlo kolem roku 1975.[1] V té dobré evropské tradici, která chce […]

Čas k dílu a čas díla

Když se člověk pustí do nějakého díla, ať je to cokoliv, zápasí s časem ve dvou velice odlišných fázích, ve dvojí různé podobě. Nejdřív s časem, který je mu pro tu práci vyměřen; jinak řečeno s termínem, do kdy má být hotova. Můžeme mu říkat „čas k dílu“. Jsou činnosti, u kterých tím pro člověka […]

Bojíte se islámu?

Ne, islámu se nebojím a mám pro to hned několik důvodů. Že je u nás tak vzácný, že ani není čeho se bát, by jistě nestačilo. Ale ani v zemích, kde je muslimů daleko víc, není třeba se jich bát. Islám je poměrně přísné a trochu archaické náboženství, které své věřící vede k přesnému dodržování […]

Koukejte víc z okna

Filozof Jan Sokol o zbytečném strachu, novodobých loupežnících a o tom, jak se píše Wikipedie (Rozhovor s M. Sodomkovou pro Lidové noviny) Místo aby se trápil, že jeho studenti opisují z Wikipedie, rozhodl se filozof a vysokoškolský profesor Jan Sokol, že ji bude psát. Že ji vylepší. Ostatně našeptávat mladší generaci, podílet se na „předávání […]

O lži a nenávisti (za Václavem Havlem)

Je to už málem dvanáct let, co Václav Havel opustil pražský Hrad, a od té doby ho nebylo mnoho slyšet. Z posledních sil si ještě stihl splnit svůj starý sen a jako filmař se ohlédl za svou nečekanou politickou kariérou. Udělal to jako vždycky po svém, když z ní s chrakteristickou uštěpačnou sebeironií předvedl jen […]

Historie zbožnosti

 Dotaz: Známe historii zbožnosti, dobu a kulturu, kde se prvně vyskytly známky uctívání něčeho, co lidi přesahuje, něčeho mocného, vševědoucího a milujícího, co řídí svět a nás, co vládne zemi, vodě, povětří, všemu živému? Provází toto všechny známé kultury od počátku věků, nebo známe nějaký konkrétní počátek zbožnosti, dobu a místo, kde toto vzniklo a […]

Vykoupení

  Křesťanství nepřichází k člověku jako příkaz či zákaz, jako nauka nebo návod k jednání, ale především a základně jako evangelium, dobrá zvěst, radostná zpráva. Není tedy prvotně založeno na nějakém objevu ani na novém mravním zákonu, ale na něčem, co se stalo, co už je a o čem se podává a přijímá zpráva. Všechno ostatní přichází […]

Universalismus biblického stvoření

Otázka kdo všechno patří mezi lidi – a zejména, kdo mezi nás lidi nepatří – jistě není jen akademická. Hrůzy dvacátého století nás sice naučily neklást ji v této drsné podobě a “politická korektnost” v poslední době striktně vyžaduje, abychom ji nějak zabalili, vyjádřili v civilizovanějších pojmech, pozorný posluchač televize i běžného hovoru v hospodě se s ní však […]

Dvojí polarita křesťanské eschatologie

Už samotný pojem eschatologie v křesťanské souvislosti poněkud zavádí. Navozuje totiž představu „toho posledního“, eschaton, což je pro člověka ovšem smrt. Naopak křesťanská eschatologie chce mluvit o naději, na níž všechno ostatní závisí, o níž ale skoro nic nevíme. V následujícím chci rozebrat obecný pojem eschatologie a ukázat, že přinejmenším v židovsko-křesťanské tradici se eschatologické […]